Používání vysokých vah
Používání vysokých vah
Důvodem pro obhajobu základních těžkých cviků s těžkou váhou je fakt, že při používání lehkých až středně těžkých činek se k cíli budete dostávat mnohem pomaleji a vaše pokroky nebudou odpovídat vašemu tréninkovému úsilí. Podle mých poznatků jde o reálnou, v praxi ověřenou skutečnost. Nyní máte i vy možnost si sami na sobě všechno vyzkoušet.
Systém tvrdé práce s těžkými činkami totiž pozitivně stresuje celý organismus a klade tak na něj velmi specifické nároky. Tělo je nuceno k adaptaci a následně jsou tak vyvolány všechny pozitivní změny, jako je například prohloubená katabolizace během tréninku a následně zlepšená anabolizace ve fázi zotavení, což zlepšuje podmínky pro kvalitní superkompenzaci. Zvyšuje se též velmi silně produkce vlastních anabolizujících hormonů. Organismus vždy chápe nutnost obnovy svých vyčerpaných energetických a jiných rezerv. Proto lze očekávat, že na odpovídající stres bude pak i patřičným způsobem reagovat.
Můžete si vzít desetikilogramové jednoručky a provádět jedno bicepsové opakování za druhým než dojdete řekněme k číslu 20. Pak si můžete ,,pohrát" na kladce se spodním náhonem a provést dalších 15-20 opakování. A tak pokračovat, než odcvičíte nějakých 8 či více sérií. A můžete přijít domů a pozorovat své paže v zrcadle. Druhý den si je můžete masírovat analgetickou mastí kvůli bolesti, kterou vám včerejší trénink přinesl. Jestli ale očekáváte svalový růst, tak si raději pořiďte opticky zvětšující zrcadlo.
Často můžete od někoho slyšet nebo můžete někde číst jak vám někdo nabízí super tvrdý, extrémně náročný program, který vaše svaly dovede k pekelné bolesti. To jsou nejčastější slova, která jsou při podobně doporučovaných programech volena. Takže pokud jste masochista a chcete vážně zažít pekelnou bolest, směle do toho. Dokonce vám jsem ochoten udělat zajímavý rozpis pro vaši oblíbenou partii tak, abyste se druhý den pokud možno nemohli ani pohnout (a přitom nepřibrali ani jeden dekagram). Občas mi připadá, že přesně tohle ale každý od tréninku chce. Zažít pekelnou bolest a pro svůj cíl i náležitě trpět. Takovéhle utrpení je však naprosto zbytečné. Až budete cvičit váš nový tréninkový program, budete na druhý den cítit také bolest. A nebude to někdy bolest malá. Nevím jak bych tu bolest popsal, ale bude se poněkud lišit od bolesti, kterou jsem nyní popsal. Bude to prostě jiný, nový druh bolesti. Kdyby jsem měl přesto alespoň přibližně říci jak bolí svalstvo po těžkém tréninku, pak bych onu bolest nazval spíše bolestí tupou, na rozdíl od bolesti palčivé, která se dostavuje právě po tréninku s relativně velkým počtem opakování.
Zamýšleli jste se dále někdy nad tím, kdo vám vlastně tento způsob pro přibrání x kilogramů svalové hmoty nabízí? Ano, je to možná právě profesionál. A možná i někdo blízký z vaší posilovny. Myslíte ale, že každý má pro úspěšné absolvování takového programu předpoklady? Určitě ne. Každý je nejen jiný, ale každý zejména trénuje za jiných podmínek než ten druhý. Proto se v kulturistice tolik dbá na individuálnost tréninkových programů. Musí vám být jasné, že rozdílnost je někdy velmi propastná. Faktorů, které se podílejí na vytvoření tréninkového plánu pro konkrétní osobu je mnoho. Mluvíme-li o zdravých osobách, pak musíme věnovat pozornost mnoha věcem jako je např. somatotyp, délka trénovanosti a především farmakologická podpora, což je vlastně možná to nejdůležitější. Nechci vás odrazovat od zkoušení a hledání, protože to je v kulturistice jediná cesta, jak se dočkat výsledků. Snažte se však vždy o všem přemýšlet s chladnou hlavou a dát si dohromady všechny souvislosti.
Důvodem pro obhajobu základních těžkých cviků s těžkou váhou je fakt, že při používání lehkých až středně těžkých činek se k cíli budete dostávat mnohem pomaleji a vaše pokroky nebudou odpovídat vašemu tréninkovému úsilí. Podle mých poznatků jde o reálnou, v praxi ověřenou skutečnost. Nyní máte i vy možnost si sami na sobě všechno vyzkoušet.
Systém tvrdé práce s těžkými činkami totiž pozitivně stresuje celý organismus a klade tak na něj velmi specifické nároky. Tělo je nuceno k adaptaci a následně jsou tak vyvolány všechny pozitivní změny, jako je například prohloubená katabolizace během tréninku a následně zlepšená anabolizace ve fázi zotavení, což zlepšuje podmínky pro kvalitní superkompenzaci. Zvyšuje se též velmi silně produkce vlastních anabolizujících hormonů. Organismus vždy chápe nutnost obnovy svých vyčerpaných energetických a jiných rezerv. Proto lze očekávat, že na odpovídající stres bude pak i patřičným způsobem reagovat.
Můžete si vzít desetikilogramové jednoručky a provádět jedno bicepsové opakování za druhým než dojdete řekněme k číslu 20. Pak si můžete ,,pohrát" na kladce se spodním náhonem a provést dalších 15-20 opakování. A tak pokračovat, než odcvičíte nějakých 8 či více sérií. A můžete přijít domů a pozorovat své paže v zrcadle. Druhý den si je můžete masírovat analgetickou mastí kvůli bolesti, kterou vám včerejší trénink přinesl. Jestli ale očekáváte svalový růst, tak si raději pořiďte opticky zvětšující zrcadlo.
Často můžete od někoho slyšet nebo můžete někde číst jak vám někdo nabízí super tvrdý, extrémně náročný program, který vaše svaly dovede k pekelné bolesti. To jsou nejčastější slova, která jsou při podobně doporučovaných programech volena. Takže pokud jste masochista a chcete vážně zažít pekelnou bolest, směle do toho. Dokonce vám jsem ochoten udělat zajímavý rozpis pro vaši oblíbenou partii tak, abyste se druhý den pokud možno nemohli ani pohnout (a přitom nepřibrali ani jeden dekagram). Občas mi připadá, že přesně tohle ale každý od tréninku chce. Zažít pekelnou bolest a pro svůj cíl i náležitě trpět. Takovéhle utrpení je však naprosto zbytečné. Až budete cvičit váš nový tréninkový program, budete na druhý den cítit také bolest. A nebude to někdy bolest malá. Nevím jak bych tu bolest popsal, ale bude se poněkud lišit od bolesti, kterou jsem nyní popsal. Bude to prostě jiný, nový druh bolesti. Kdyby jsem měl přesto alespoň přibližně říci jak bolí svalstvo po těžkém tréninku, pak bych onu bolest nazval spíše bolestí tupou, na rozdíl od bolesti palčivé, která se dostavuje právě po tréninku s relativně velkým počtem opakování.
Zamýšleli jste se dále někdy nad tím, kdo vám vlastně tento způsob pro přibrání x kilogramů svalové hmoty nabízí? Ano, je to možná právě profesionál. A možná i někdo blízký z vaší posilovny. Myslíte ale, že každý má pro úspěšné absolvování takového programu předpoklady? Určitě ne. Každý je nejen jiný, ale každý zejména trénuje za jiných podmínek než ten druhý. Proto se v kulturistice tolik dbá na individuálnost tréninkových programů. Musí vám být jasné, že rozdílnost je někdy velmi propastná. Faktorů, které se podílejí na vytvoření tréninkového plánu pro konkrétní osobu je mnoho. Mluvíme-li o zdravých osobách, pak musíme věnovat pozornost mnoha věcem jako je např. somatotyp, délka trénovanosti a především farmakologická podpora, což je vlastně možná to nejdůležitější. Nechci vás odrazovat od zkoušení a hledání, protože to je v kulturistice jediná cesta, jak se dočkat výsledků. Snažte se však vždy o všem přemýšlet s chladnou hlavou a dát si dohromady všechny souvislosti.
